Justin Reggie Samuel Clarke a jeho druhý sólo počin jménem Ghetto Gospel. Takto stroze bych mohl uvést album, kterým Ghetto letos rozbouřil, už tak neklidné vody UK scény. Nicméně přesto by bylo vhodné říct alespoň několik základních faktů. Ghetto se uvedl v roce 2005 deskou/mixtapem 2000 & Life, která obsahovala dohromady 24 tracků a možná jen velký objem stop jakoby obě tyto alba spojoval. Debut byl hodně z ulice, byl podle mého názoru tvrdší, jak se rádo říká – byl syrový. Mílovým skokem následuje Ghetto Gospel a sám Ghetto při otázkách na tuto adresu říká, že je to přirozený vývoj, kterým on prošel, ať za tím lidé nehledají více, než doopravdy je. Mimo sólo releases můžete znát Ghetta z působení v uskupení The M.O.V.E.M.E.N.T. nebo z Nasty Crew. Myslím, že mnozí začali vnímat jeho působení na scéně díky jeho účasti ve velesnavné nahrávce Typical Me, která pravděpodobně byla impulsem toho, že si Kano vybral právě Ghetta, aby s ním absolvoval tour ke svému prvnímu albu Home Sweet Home.

Ale zpátky k tématu, k albu, které pod křídly J Clarke Enterprise mělo v prvních dnech větší prodejnost, než třeba Wileyho Playtime is over. Dvacet skladeb Ghetto poskládal ve velmi zajímavý koncept. Nevím jestli to bylo přímo záměrem, nebo jestli je to důsledek, reakce Ghettovi náklonnosti k hip hopu, ale výsledek tvoří harmonicky měnící se smyčku. Smyčku v počátku rychlou, nabroušenou, po které Ghetto proplouvá deskou, dostává se na určitou více vypravěčskou prostřední část, aby ke konci spadnul (spadnul v tom nejlepším slova smyslu) k osobní zpovědi, nesoucí se v uvolněné až pomalé atmosféře. Přechází od grimeu, přes styl, kdy se Ghettovi podaří přirozeně promísit grime s hip hopem a to celé zakončuje na pomalých až R’n'B tónech (v jistých pasážích). Pod produkcí je podepsán například Ghettův kámoš z The Movement Scorcher, který mimo jiného připravil pro Ghetta hit Drivers Anthem a možná ještě zajímavější věc Menace, který mě při každém poslechu zaráží nervozitou, nevyrovnaností, kterou se snaží v posluchači vyvolat, opravdu zajímavé střídaní heavy riffu elektrické kytary s napínavým vybrnkáváním v refrénu. Dále je pod produkcí podepsán Mr. Slash, Slix, Nocturnal, Merlin (který defakto stojí za celou poslední částí desky) a v neposlední řadě hodně aktuální a vyhledávaný producent Rapid. Ten právě stojí za megahitem, který bych se nebál už v současnosti řadit mezi klasiku – Top 3 Selected. Kdo alespoň minimálně sleduje UK scénu a nenechal hlavu schovanou pro tenhle rok ve skříni, nemohl přejít tenhle track – nebo jeho remixy, které vzápětí následovaly. Tenhle tune má prostě všechno, nic mu nechybí a je učebnicovým příkladem: ,,A tohle je flow…“ Povedla se i předělávka hitu Holding Out For a Hero z 80. let, ve které přijde vypomoct Ghettův velký kamarád Devlin.

Samotná Ghettova flow, schopnost artikulace, dýchání, technika kterou vyslovuje je to, co mnozí obdivují, to proč Ghetto vyčnívá, co ho odlišuje (a on sám to ví a nebojí se v této souvislosti například zpochybnit kvality takového Skepty). Myslím, že i ten největší diletant by mezi 10 různými MCs poznal to neuvěřitelný sekání, polykání koncovek. Je to podle Ghettových slov věc dlouhodobého tréninku, věčné chuti se zlepšovat a nekončící nespokojenosti sám ze sebou. Přesně o tom mluví v songu Touch the Sky. Co se týče textů, v záplavě pro grime klasických témat, jsou zde zastoupeny i méně běžné motivy. Na projížďku vás vezme v tracku Driver’s Anthem, dozvíte se o tom jak se Ghetto prohání po svém Hoodu. V příznačně nazvaném Closed Thing To Heaven poděkuje svojí matce za dětství, výchovu, omluví se za nějaké ty průsery. Několik tracků je věnováno vztahům, holkám – tady má zajímavý zářez Understand, kde mluví o tom, jak důležité je si navzájem porozumět.

Deska Ghetto Gospel byla pro mě v jistém slova smyslu překvapení. Ghetto sice byl člověk, o kterém bylo slyšet, který byl vidět, ale do pomyslné první ligy bych určitě neřadil, stejně jako bych tam asi kdysi neřadil ostatní members The MOVEMENT. Růst individualit téhle formace (díky sólo releases členů) je ale posunul na úplně jiný level, kdy v současné době jsou určitou paralelou k BoyBetterKnow campu. Pro Ghetta byla právě tato deska šílený posun a mnoho posluchačů donutila více přemýšlet o tom, kdo je TOP. Jestli já osobně něco vadí, tak absence druhého megahitu. Je tu Top 3 selected aka jednoznačná hymna. Potom je tu celá škála velmi poslouchatelných stop, tracků které se určitě neztratí v nějákém průměru. Výborný U and Me s hostujícím Wretchem a Scorcherem. Úvodní So Damn Dedicated nebo zmiňovaný Hero, Menace – přesto vše jen zdálky pokukují po Top 3 Selected a mě prostě minimálně jeden hit srovnatelného formátu na desce chybí.

01 Intro

02 Top 3 Selected

03 I’m Ghetts

04 Stage Show Don

05 Menace

06 Hero feat. Devlin

07 Driver’s Anthem

08 Touch the Sky

09 CPB

10 Just Don’t Know

11 State of Mind feat. Andrea Clarke

12 Trapped in the System

13 Who Don’t

14 Test

15 U And Me feat. Wretch 32, Scorcher

16 Closest Thing to Heaven

17 Understand

18 Blessed With a Gift

19 Bikers Anthem feat. Scorcher

20 Top 3 Selected (Remix) feat. Kano Scorcher Devlin Wretch 32 Durrty Goodz

Článek v rubrice/rubrikách Nezařazené
Žádné komentáře Autor článku: Filip